Děláme radost stovkám Afričanů

dárky pro radost

Každý rok odjíždíme zhruba na tři měsíce do Afriky, chceme se stát jedinými lidmi na světě, kteří dokážou procestovat současně všechny africké státy a všechna místa zapsaná na seznamu UNESCO. Našemu cíli jsme již velice blízko, v tomto roce, pokud vše dopadne dobře, budeme mít procestováno 80% Afriky i míst UNESCO. Před námi je Gabon, Rovníková Guinea, Kamerun, Čad, Středoafrická republika a D.R.Kongo., odjíždíme koncem března 2016. Ale o to tady nejde.

Afrika = chudoba = Afrika

Když se řekne Afrika, každého hned napadne chudoba. A když se řekne chudoba, vždy nám jako synonymum naskočí Afrika. Dvě slova, která k sobě odjakživa patřila a patřit asi ještě dlouho budou. Nejchudší kontinent, tzv. třetí svět, je z velké části velmi zaostalý a vymoženosti jako je nezávadná tekoucí voda, lékař, čistá postel nebo možnost výdělku je pro ně pojem velmi neznámý. Během našich cest a poznávání potkáváme tisíce chudých, velmi chudých a zoufalých lidí, kteří žijí na okraji společnosti. Lidí, kteří žijí na skládkách ponořeni v odpadcích, na perifériích velkých měst bez jakéhokoliv přístupu k něčemu, co je pro nás úplně běžné. Něco takového si nikdo z nás nedokáže ani představit. Jejich život změnit neumíme, ale spoustu radosti jim udělat dokážeme.

Na každou expedici vozíme asi 10.000 drobných dárků, školní potřeby, podpalovače, zrcátka, bublifuky, tablety na čištění vody, jídlo, anglické knížky nebo drobné bankovky. Nedovedete si představit, co radosti a dojemných slz dokáže způsobit jedna obyčejná propiska, sešit nebo třeba malá knížka v oblastech, kam málokdy nějaký cizinec zavítá.To, co zažívá člověk, o kterého nikdo nemá zájem, je zahloubaný do sebe, jeho oči jsou bez lesku i naděje a vypadají spíš než živý organismus jako kus skla, si nikdo z nás nedovede představit. Když ho oslovíme, když na něj promluvíme, nejdříve si myslí, že je to vítr. Tito lidé již v nic nedoufají, jsou smířeni s osudem, který jim byl přidělen, nikoho nemají, nikdo je nepohladí ani nepomůže. Jsou obcházeni úplně každým.

Jednoho dne ale dojde k něčemu neobvyklému, někdo z nás ho chytne kolem ramen, promluví na něj, podívá se mu do očí, dá mu najíst, dostane čistou vodu, dá mu oblečení, umožní mu se vykoupat nebo vyspat poprvé po mnoha letech v posteli. Dostane i peníze. Tohle jsou velmi silné okamžiky, které na cestách zažíváme. Je lhostejné, zda svoji poctivě pročtenou padesátikorunu věnujete na ten či onen projekt, v každém případě uděláte dobrou věc. Pokud však svoji padesátikorunu budete chtít věnovat africkým dětem, po našem návratu zveřejníme fotografie těch, kterým vaše padesátikoruna udělala radost. Také s námi odjíždí profesionální kameraman, který se pokusí několik příběhů pro vás zprostředkovat, abyste měli představu, komu vaše padesátka pomohla. Pokud vás bude zajímat, jak se nám na cestách daří, sledujte nás na www.alexandrbilek.cz nebo na www.facebook.com/alexandrbilekcz a buďte s námi během expedice v kontaktu.

Garantem pomoci je Čtení pomáhá.